Pokračujeme lesem ještě stále v mírném, ale o to citelnějším kopci. V přestávkákch se snažím práskat nějaká makra, ale za mírného větru a bez stativu to jde těžko..
Konečně se lesní cesta svažuje zase směrem dolů a opět se napojujeme na asfaltovou svážnici. Na té se jde dobře. Bohužel po chvíli opět míříme na horší odbočku. Jelikož jsem (mj.) chytrý a sečtělý, místo dobře znám. Je to takové pěkné skalisko nad Knínicemi u Boskovic. Už dlouhou dobu jsem si říkal, že by tady byla pěkná keška. Je to totiž největší skalisko (checht největší..., jediné, které je velké, ostatní jsou malé balvánky rozeseté po okolí) v celé oblasti. Tak si říkám. Ha, inteligentní člověk by to určitě umístil někam poblíž. Samozřejmě jsem se trapně mýlil. Šipka nás hnala úplně na opačnou stranu.. Houštím, travnatým porostem plném ztrouchnivělých klád a otrvaného hmyzu. Cestou necestou. Při této cestě jsem viděl snad všechno. Od divných druhů hmyzu, rozličných plemen trav, různých způsobů, jak zakopnout, zrádných děr v zemi a odporného středně vysokého porostu.. Jediné, co jsem doprdele neviděl byl Mojetínský kras. A tak se ptám, nemá být cílem kešky Mojetínský kras vidět Mojetínský kras? Není to tak správně podle doporučujících pravidel? Nemá snad keš vodit lidi na zajímavá místa? Asi ne. Tato keš nás vodila za klíšťaty a bordelem. Jenže to ještě nemělo být všechno. Po této půlkilometrové šílené cestě nás šipka vedla do nějaké nově VELMI HUSTĚ vysázené školy. Říkám si, že si snad pán zakladatel dělá ze mě pr*el. Radši nechávám Peťu stát na prahu té divočiny a sám se nořím za šipkou, které ukazuje cca 30 metrů do té džungle plné hmyzu. Protože mám oko velmi vytrénované, okmažitě keš vidím. Ale nevěřícně kroutím hlavu nad zaměrením pozice a hlavně vůbec celkovou volbu kešky resp. souřadnic. 
Ano, nacházíme se na kopci. K dispozici je minimálně sedm satelitů. A keš je zaměřená o 18 metrů špatně. WTF? Odměnou nám alespoň bylo krásné se pokochání nad tímto Geocoinem, který cestuje z Německa do Číny. Zapsali jsme si kód (proto neukazuji zámerně druhou stranu GC, na které je kód napsán), a budeme ho sledovat, jak se ke svému cíli dostává.
Pak jsme již zamíříli domů. Les už od mé poslední návštěvy dost zarostl. Sešli jsme z kopce do Knínic, chvilku ještě tedy poseděli u rybníčku ve "Vilémově koutě".Na závěr přikládám jedno HDR panorama Knínic :) Obrázek ve vyšším rozlišení je možno shlédnoutna mém deviant arts účtu.
View Larger Map
